Předmětem této studie byla realizace novostavby střední zdravotnické školy a vyšší odborné školy zdravotnické v Karlových Varech. Území rezervované pro záměr se nachází v severní části areálu Karlovarské krajské nemocnice.

Konceptem návrhu stavby jsou dvě hmoty, které se do sebe zařezávají. Každá hmota se shlukuje kolem svého jádra – atria, obě hmoty také mají odlišný charakter náplně. Východní hmota obsahuje odborné učebny, západní hmota je určena kmenovým učebnám a vedení školy. Orientace hlavní fasády přímo komunikuje s městem a tím dochází k tomu, že budova školy bude čelem uzavírat nemocniční areál a pozitivně tak ovlivňovat charakter horizontu lokality nemocnice. Součástí školy jsou také hmoty tělocvičen a aula, které směřují do areálu nemocnice a využívají morfologii místa tím, že střechy těchto hmot plynule navazují na výškovou hladinu přilehlého terénu. Půdorys těchto hmot ve značné míře koresponduje s půdorysem stávající budovy určené k demolici. Hlavní vstup se nachází na čelní fasádě, která je orientovaná na sever tzn. směrem do města. Vzhledem k tomu, že ulice Ondříčkova a Kvapilova mají nevyhovující dimenze pro okamžitý tok velkého počtu lidí, návrh počítá s tím, že bude paralelně využíván jižní vstup do budovy. Cílem je co nejvíce rozmělnit hustotu příchozích žáků zejména v ranních hodinách. Předpokladem je, že část žáků bude přicházet ze zastávky Nemocnice přes vedlejší vstup do areálu nemocnice, část žáku od zastávky Drahomíra, Mlékárna přes ulici Ondříčkova, část žáků od zastávky Vítězná přes ulici Ondříčkova z opačné strany.  V rozšířeném prostoru, kde se stýkají ulice Ondříčkova a Kvapilova, byl navržen reprezentativní přístup na pozemek školy. Tímto se navýšil počet přístupových cest. V rámci myšlenky posílení variability přístupnosti do budovy je návrh dispozice vstupních prostor řešen tak, aby recepce měla pod vizuální kontrolou oba vstupy do budovy. Dalším přístupem do budovy je jižní vstup pro vozíčkáře do úrovně 1.np. Přístup pro vozíčkáře počítá s využitím pěších areálových komunikací a bezbariérového přístupu přes budovu „A“ Karlovarské krajské nemocnice. Z hlediska dopravní obsluhy je využit stávající vjezd z ulice Ondříčkova.

Hlavním architektonickým řešením jsou dvě materiálově odlišené hlavní hmoty budovy, kde dochází k půdorysnému ustoupení západní hmoty směrem na jih. Výraznými architektonickými detaily jsou jednak velkorysý vstupní před-prostor a jednak terasa v posledním patře v severozápadním rohu. Západní hmota je řešena provětrávanou fasádou z lícového zdiva a východní hmota je řešena kontaktním zateplovacím systémem s estetizovanou strukturovanou omítkou ve světle šedé barvě. Důvodem tohoto řešení je kontrast, který psychologicky rozděluje jeden velký objem na dvě menší hmoty. Členitost fasád je určena rastrem okenních otvorů, který vychází z vnitřního dispozičního uspořádání. Dalším fasádním prvkem jsou hliníkové obklady v šedé barvě, které jsou lokálně rozmístěné mezi okny a tím ve větší míře rozehrávají členitost fasád celého objektu. Okna jsou navržená jako velkoformátová s hliníkovými rámy, jejichž barevné řešení bude odpovídat šedé barvě. Ve stejném odstínu šedé barvy jsou řešeny stínící lamely.

Hlavními vnitřními výrazovými prvky, které sjednocují charakter architektury interiéru, jsou: bílé vnitřní omítky, pohledové betonové konstrukce, dřevěné dveře a rámy vnitřních oken. V  interiéru je dále akcentována červeno-béžová barva RAL 3012, která tvoří povrch epoxidových podlah na chodbách a výmalby jádra sociálek. Podlahy v učebnách budou ve světlých pastelových odstínech, stěny a podhledy učeben budou bílé. Mobiliář je tvořen především typovými výrobky např. MYDVA. Vybavení učeben budou tvořit jednomístné, výškově nastavitelné školní lavice a židle, interaktivní tabule s promítačkou, úložné skříně podél zadní stěny učebny. Šatní skříňky jsou navrženy ve dvou výškových úrovních v rámci jednoho modulu, materiálově jsou řešeny jako dřevěné.  Výrazným prvkem mobiliáře jsou polygonální sedáky v atriu, které barevně korelují s podlahami na chodbách.