Řešená lokalita se nachází v příměstské oblasti města Znojma jiho-západním směrem mezi obcí Havraníky a příměstskou částí Konice. Popice jsou administrativně součástí okresního města Znojma a dle katastru nemovitostí je území vedeno pod názvem Popice u Znojma s kodovým označením 669121. Tato příměstská část leží v ochranné pásmu Národního parku Podyjí a svým charakterem tradiční vesnice, jenž dosud nebyla dramaticky destruována, dotváří krajinný ráz oblasti s bohatou historií a přírodní krásou.

Urbanizmus vesnice je po celou dobu své existence rozvíjen primárně podél hlavní cesty. Cesty jsou v intrvilánu rozšířené v návesní prostor. Na domy lemující tento návesní veřejný prostor navazují v kolmém směru od návsi hospodářské dvory, stodoly a dále lány zemědělského využití. Těžištěm vesnice je místo kde hlavní cesta mění směr a ztáčí se na sever směrem ke Konicím. V tomto bodě se nachází kostel s farou. V této části se dále nachází rodný dům spisovatele z. 19. století Karla Antona Postla známeho pod pseudonimem Charles Sealsfield, ve kterém se nachází muzeum.  Mezi hlavní výrazový fenomény, které určují vzhledový ráz vesnice, patří koryto potoka, které v podélném směru fragmentuje prostor hlavní návsi, s tím související kamenné mostky přes potok, nízká jednopodlažní zástavba s polovalbovými střechami převážně okapové orientace a malé předzahrádky ohraničené nízkým dekorativně ztvárněným kovaným plotem.

Hlavním cílem architektonické studie je kultivace veřejného prostoru hlavní ulicové návsi, která zohlední výzvy spojené s bezpečností, zachováním rázu vesnického urbanizmu a poptávkou individuálních potřeb uživatelů veřejného prostoru. Z hlediska bezpečnosti je nutné zajistit bezpečnost provozu hlavního návesního prostranství. Toto prostranství je tvořeno zejména krajskou silnicí, která je páteří celého řešeného území. V rámci navrhovaného řešení dochází k hierarchizaci veřejného prostoru, kde architektonická studie vymezuje plochy určené pro chodce, parkování, pobytové části a automobilový dopravní koridor. Návrh dále reflektuje poptávku po možnosti parkování jednak ze strany místních obyvatel a jednak pro návštěvníky NP Podyjí. V souvislosti s touto poptávkou studie vymezuje plochy pro možnost parkování. Další výzvou, se kterou architektonická studie počítá v rámci kultivace návesního prostranství, je přemístění nadzemního elektrického vedení do země a rozmístění nových světel veřejného osvětlení, které budou disponovat biodynamickým světelným systémem. 

Navrhované řešení tyto hlavní body zohledňuje rovnou měrou a zároveň zohledňuje skutečnost, že tato příměstská část má svůj silný genius loci, který je po staletí zakořeněn v DNA této vesnice. V rámci architektonické studie jsou jednotlivé lokality v řešeném území popsány individuálně.

Z hlediska použití materiálu návrh pracuje se čtyřmi základními povrchy, které jsou propisovány do celého řešeného území a vytváří tak jednotně ucelený styl podporující charakterový ráz vesnice. Jedná se o nepravidelně uspořádané dlažby z žulových odseků, které tvoří dosud chybějící síť pěších komunikací a pojezdové plochy na mostkách přes potok, vjezdech a vstupech na přilehlé pozemky. Dalším povrchovým řešením pojezdových ploch je vějířovitě uspořádaná kamenná dlažba, která je navržena v pásu 5 m při vjezdech do obce, na sjezdech do okolních ulic, na zálivy pro autobusy a v centrální části návsi v před-prostoru fary. Krajská silnice je v celé délce trasy navržena z živičného povrchu, vodící pruhy tvoří světlá kamenná žulová dlažba. Plochy vymezující prostory pro parkování na návsi jsou navržené z polopropustné ozeleněné kamenné dlažby a plochy záchytných parkovišť jsou navržené ze zpevněného štěrkového trávníku. Dalším povrchovým materiálem, se kterým je v rámci architektonické studie uvažováno, je mlatový povrch. Tento měkký nezpevněný povrch je navržený v rámci parkových cest vedle zastávky u kostela. Dále je mlatový povrch navržen v prostoru před rodným domem Charlese Sealsfielda jde vymezuje odpočinkovou zónu s lavičkami pod lípou.